Český jazyk má pro některá slova více významů, kupříkladu takové vločky. Některé mohou být sněhové, jiné z obilí. Když bychom chtěli obilí zpracovat tak, abychom z něj vytvořili kupříkladu špaldové či ovesné vločky, potřebujeme ruční či elektrický přístroj, jemuž se říká vločkovač.
Tento výraz však znají dobře i mnozí majitelé bazénů. Je to přípravek, bez něhož si nedovedeme představit udržet křišťálově průzračnou vodu ve vířivce či v bazénu, který není ryze přírodním rezervoárem, s vodními rostlinami a planktonem. Udržet čistou vodu v bazénu je poměrně snadné, znáte-li to správné know how. Velmi dobře si to uvědomují i akvaristé, kteří se potýkají s podobnými obtížemi, jako jsou vodní řasy či sinice a případně biologické či chemické znečištění.
V bazénech se můžete občas setkat s vodním zákalem, a to i při velmi dobře navrženém filtračním okruhu, s výkonným čerpadlem a s desinfekčními prostředky. Zákal se může vytvořit z řas a dalších organických nečistot, které jsou velmi jemné a nezachytí se ve filtrační nádobě, a není možné se jich jinak zbavit, než dvěma způsoby. Ten první je velmi drahý – vypustit kompletně celý bazén a napustit jej znovu, s tím rizikem, že se zákal vytvoří za pár dnů znovu.
Druhý způsob je využít vločkovač 1l https://www.chlorito.cz/vlockovac-1l-28, ten mění povrchové napětí drobných částic tak, aby se k sobě přitahovaly a vytvářely větší celky, tzv. vločky. Vločky pak usedají na dno a odtud se jich zbavíte bazénovým vysavačem, případně vypustíte část vody s usazeným povlakem.
Někdy je ovšem vodní zákal vyvolaný velmi tvrdou vodou, tedy buď vápenitými a hořečnatými ionty, obsaženými ve vodě, anebo může být příčinou předávkování některými desinfekčními přípravky, např. chlor shockem s obsahem chlornanu vápenatého. V takových případech se doporučuje testovat pH vody a v případě vyšších hodnot je snížit přípravky pH mínus.