Zubní chirurgie v Praze je jedna z těch lepších zubních klinik co znám. Vím, o čem mluvím, protože jsem tam již dvakrát byla na bělení zubů a na rovnátkách. Nevím proč, ale špatně mi narostly druhé zuby. Ty první jsem měla krásně rovné, a tak jsem si myslela, že i druhé budou tak krásné. To samé si mysleli i mí rodiče. Jenže když mi bylo jedenáct let, tak si zubařka všimla, že moje zuby nejsou tak úplně v pořádku. Musím ale říct na svou obhajobu, že jsem si zuby opravdu pravidelně čistila a starala se o ně. Už od mala jsem používala ústní vodu a taky mezizubní nit. Tu považuji opravdu za hodně důležitou, protože obyčejný zubní kartáček se mezi zuby opravdu nevejde, a tudíž zuby nevyčistí dokonale, což jsem ale chtěla. U nás v rodině se totiž o ústní hygienu hodně dbá a jsem za to ráda. A abych se vrátila k mým nedokonalým zubům.
Bohužel mi byla nařízena rovnátka. Moc jsem je teda nechtěla, protože jsem si to nedokázala představit. Navíc je měl můj o pět let starší bratr. Měl je jen na dva roky, pak už měl zuby krásně rovné. A pamatuji si, jak kolikrát bratr brečel, že ho zuby z rovnátek moc bolí. A měl pravdu. Opravdu to bolí, jak rovnátka tahají za zuby a násilím je rovnají a aby tak pak i rostly.
Jenže to je právě účel rovnátek. Navíc se říká, že pro krásu se trpí a tady to platí dvojnásob. Když jsem rovnátka měla první den, tak to byl horor. Všechno v puse mě bolelo a taky brnělo. Rovnátka měla divnou pachuť a vadilo mi, jak se tam všechno usazuje. Jezení jablka už nebylo jako dřív. Slupku jsem si raději okrájela, protože trčela všude z rovnátek. Taky jsem si musela pořídit nové kartáčky, které jsou speciálně na čistění rovnátek. Uff, musím říct, že to byla opravdu dřina. Rovnátka jsem nosila tři roky a nerada na to vzpomínám. Dost dětí se mi smálo a mě to mrzelo. Alespoň mám teď krásně rovné zuby, takže rovnátek nelituji. A nyní, když jsem dospělá, chodím jednou ročně na bělení zubů. To mě baví, je to nenáročné, nebolí to a výsledek opravdu stojí za to. Více informací najdete určitě na našem webu.